Finanční trh je v posledních dnech opravdu hodně rozkolísaný. Prudké propady burz jsou střídány ještě prudším růstem. A stejně tak jako příčinou většiny poklesů jsou spekulace na vývoj úrokových sazeb hlavně ve Spojených státech, tak i příčinou růstu burz je obyčejně to samé – opět spekulace na budoucí vývoj úrokových sazeb, jenom se v takovém případě spekuluje zase na druhu stranu. Například se spekuluje o tom, že by americký Fed nemusel být tak přísný při zvyšování úrokových sazeb, tedy nemusel by tak „zdražovat peníze“, tedy nemuselo by být „tak drahé“ investovat do akcií.
V zásadě jde jen o nepodložené výkyvy nálad sem a tam. Na akciovém trhu už několik měsíců převládá pesimismus srážející akciové trhy v průměru stále níž, ale pokles nikdy netrvá bez přerušení. Takových drobných záchvěvů optimismu je dobré využít pro zmenšení akciového portfolia, protože nemám pochybností o tom, že akciové i dluhopisové trhy budou v dalších týdnech dál upouštět páru. A s tím, jak bude pokračovat ústup od rizikových aktiv, bude kapitál dál proudit směrem za bezpečným dolarem, a ten bude dál vůči euru i koruně sílit.
S tím, jak se šíří odpor vůči riziku, stoupá v posledních dnech poptávka po zlatu. Spíš než ve vyjádření v korunách či v eurech, které je vychýlené ještě pohybem té které měny, vynikne pohyb zlata vyjádřený v dolarech. Řada lidí hledá korelaci mezi pohybem ceny zlata a fází hospodářského cyklu; řada by zase intuitivně přísahala na to, že cena zlata bude záviset na tom, jak jsou alternativní investice úročené, takže období zvyšování úrokových sazeb bude pro zlato negativní. Realita je ale taková, že nejcitlivější je cena zlata na strach. Kdybychom spočítali vzájemnou korelaci ceny zlata a indexu VIX, kterému se přezdívá index strachu, vyšla by nám v jednotlivých obdobích velmi silná korelace.
A právě k tomu dochází nyní. Cena zlata od 26. září roste – stejně jako index VIX se už delší čas udržuje v pásmu 20 – 30 bodů. Jakmile index strachu VIX vyletí nad třicet bodů, je to už opravdu hodně a ukazuje to, že se na trhu „něco“ děje. Ale jednodenní ustřelení indexu neznamená nic, ono „něco“ může být dáno třeba i obyčejným časovým nesouladem poptávky a nabídky dluhopisů v tom kterém dni. Jakmile se ale hodnoty indexu strachu VIX drží v tomto pásmu mezi 20 a 30 body chronicky, už to znamená hodně. Značí to dlouhodobě, chronicky zjitřenou náladu na trhu. Takto dlouhodobě se index VIX držel na zvýšených hodnotách během roku 2008 před pádem Merrill Lynch.
Ve společnosti tedy můžeme různými způsoby objektivně měřit rostoucí napětí – skrze ceny zlata, skrze index VIX, nebo skrze různé indikátory důvěry v ekonomiku. Podniky by tedy měly být připravené na zvýšení úrokových měr třeba korporátních dluhopisů, na ještě větší přiškrcení ochoty bank poskytovat úvěry, na pokles ceny průmyslových komodit typu měď, ropa. Zato cena zlata je už asi blízko dna a během roku 2023 by zlato mohlo zase růst.