Rozpolcená ekonomika

Je to vlastně velmi zvláštní: ekonomika vykolejila a řítí se vpřed po neprobádané polní cestě namísto po kolejích. V současnosti se již otevřeně mluví o další recesi, která bude vyvolána vysokou inflací, která je vyvolána tiskem peněz a útratami vlád, které byly vyvolány snahou centrálních bank a vlád zabránit recesi… a tak dál. Ale důvody ponechme stranou. Prostě se mluví o nadcházející recesi na řadě míst světa. A současně česká ekonomika vykazuje řadu známek, které vykazují ekonomiky, když vstupují do konjunktury. Prostě chová se současně jako zpomalující i zrychlující.

Jedním z ukazatelů zpomalující ekonomiky je například nedávná zpráva o poklesu maloobchodních tržeb, která naznačuje, že kvůli rostoucí inflaci začínají domácnosti více sedět na penězích a jsou méně ochotné utrácet. A naopak jedním z atributů, který přísluší ekonomice na cestě za konjunkturou, je klesající míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v ČR se totiž v červnu opět dál snížila na 3,1 % z květnových 3,2 %.

Jinými slovy, statistická data stále ukazují, že práce je dost. Samozřejmě k tomu přispívají i sezónní pracovní místa. Týká se to hlavně stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybářství, živočišné a potravinářské výroby, ale také cestovního ruchu, pohostinství, prodeje a služeb. A co je ještě důležitější, stále vidíme slušný zájem o zaměstnance v průmyslu, který zdaleka není tak sezónní.

Zcela konkrétně počet nezaměstnaných před začátkem prázdnin dosáhnul 231 309 osob, což znamená pokles meziměsíčně i meziročně. Konkrétně byl o 4 159 nižší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 je nižší o 41 993 osob. A co více, trh práce také bez problémů ustál příchod uprchlíků z Ukrajiny. Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od začátku války na Ukrajině práci celkem 84 594 Ukrajinců, zhruba tři čtvrtiny z toho jsou ženy. Jako nalít sklenici vody na písečnou poušť – jen to zasyčí a nic po ní nezbyde. I na trhu práce je problém přesně opačný, než by se dalo čekat – namísto toho, aby Ukrajinci nemohli najít práci, mnoho oborů, typicky sociální služby a zdravotnictví, se o ně perou, a problém je spíš na straně administrativy, protože řadě Ukrajinců navzdory deklaracím o snadném přístupu k pracovním povolením legislativa neumožňuje vykonávat řadu profesí.

Přesto když se na statistiku podíváme trochu jinou optikou, identifikujeme nové trendy. Tak například je meziměsíční pokles počtu nezaměstnaných v průběhu letních měsíců letos mírně slabší, než tomu bylo v předpandemických letech 2018-2019. To znamená, že trh práce nesměřuje ke stavu před příchodem pandemie a během podzimu začne zase nezaměstnanost trochu růst. Tentokrát ale nebude na podzim hrozbou pandemie, ale inflace. Dramatický růst cen energií totiž nekončí. Ačkoliv většina lidí dosud uvažuje tak, že se těší, „až už to odezní“, v realitě drahé energie jsou spíš novou normou.

To přinese další problémy průmyslu, kterému stále chybí část dílů. Proto v nejbližší době neuvidíme velké náborové akce. Na druhé straně ale nečekáme ani skokový nárůst míry nezaměstnanosti. Zkrátka míra nezaměstnanosti se patrně příliš nezmění. V roce 2022 by měla míra nezaměstnanosti za celý rok skončit u hladiny 3,5 %. To je ovšem pořád neuvěřitelně nízké číslo vzhledem k tomu, jaké hospodářské zpomalení se očekává. A plyne z toho možná překvapivý závěr:

Pokud ekonomika dosahuje velmi nízké míry nezaměstnanosti, znamená to, že mezi obyvatelstvo stále proudí dost peněz od zaměstnavatelů. Prostě lidí nejsou na dávkách v nezaměstnanosti, ale dostávají mnohem vyšší plat. A ten opět ihned pouští do oběhu. Takže nízká nezaměstnanost zvyšuje útraty, a tím i inflaci. Jinými slovy, máme naprosto dokonalé podhoubí pro stagflaci.