V košíku máte Je to tu znovu a je to tady víc než dříve. Nabaluje se to jako sněhová koule, ale ta koule se pořád valí a valí z kopce dolů a dosud nenarazila.
O čem je řeč? O bankách. O zásadních problémech bank. současně ale o problémech, které jsou pro veřejnost dosud neviditelné. Zodpovědné orgány už bijí na poplach. Ale současně bijí na poplach tak, aby veřejnost zůstala pokud možno klidná. Proč bijí na poplach:
Velmi vysoké úrokové sazba v USA doslova „vyrobily“ 63 amerických bank, které jsou z pohledu amerického fondu FDIC pojištění vkladů „problémové“. Vysoké úrokové sazby totiž snižují reálné hodnoty akcií i dluhopisů. Tyto cenné papíry mají banky nakoupené ve svých portfoliích a kryjí jimi vklady klientů. Když hodnota těchto cenných papírů klesne, sníží se krytí klientských vkladů. Účetní ztráty, takzvané nerealizované ztráty, nyní podle amerického fondu pojištění vkladů FDIC dosahují 517 miliard dolarů. Jen za první kvartál roku se zvýšily o 39 miliard dolarů, nerealizované ztráty přitom rostou už deváté čtvrtletí v řadě!
To není vše. Vysoké úrokové sazby snižují schopnost dlužníků splácet hypotéky. Navíc také snižují zájem o hypotéky. Bankám tedy narůstá podíl nesplácených úvěrů, klienti nemají zájem o úvěry nové, a co hůř, pokud už banka má problémového dlužníka a žene ho do exekuce, dostane za jeho dům či byt menší cenu, než jakou čekala, nedokáže tak z prodeje zastavené nemovitosti ztráty pokrýt. Pokud vám to nápadně připomíná rok 2008, kdy bouchly americké hypotéky, jste na správné stopě, jen s tím rozdílem, že dnes je tento problém větší u komerčních nemovitostí než u hypoték na rezidenční bydlení. Během covidu se totiž lidé naučili pracovat z domova a po světě je kvantum nově postavených ale neobydlených kancelářských prostor. Podíl těchto neobsazených prostor je nyní na nejvyšší úrovni od čtvrtého čtvrtletí 2013.
Já na tento fakt upozorňuju už dlouho, jenomže ten problém stále roste a daří se jej velmi úspěšně maskovat. A to z prostého důvodu: jedná se o takzvané nerealizované ztráty. Tedy ztráty, které „nejsou vidět“, jen se skrývají v účetnictví bank, a to až do okamžiku, kdy se klienti leknou a začnou si vybírat své vklady. V tu chvíli se nezadržitelně spustí domino pádu bank.
Přesně před tímto problémem jsem varovala už o rok a půl dříve, jenomže vzhledem k tomu, že dosud se klienti nebojí a peníze si nevybírají, ztráty utěšeně narůstají a stále nejsou viditelné. Teď se ale přeci jen cosi změnilo. Totiž už dva týdny se v kuse o amerických bankách mluví. Nervozitu spustil právě americký regulační orgán odpovědný za dohled nad pojištěním bankovních vkladů ve spojených státech FDIK, který vydal zprávu důkladně analyzující americký bankovní sektor. Tato zpráva je sice určena odborné veřejnosti, ale velmi rychle prosákla i do médií. A ti klienti, kteří jí rozumí, začínají být znepokojeni.
Zpráva působí rozporuplně. Mluví se v ní na jedné straně o rostoucích ziscích, na druhé straně ale je naznačováno pnutí na trhu úvěrů a zejména varovně působí pasáž o růstu nerealizovaných ztrát. V USA navíc na rozdíl od Evropy ne všechny vklady jsou pojištěné, přitom zůstatek Fondu pojištění vkladů činil k 31. březnu 125,3 miliardy USD. Připomínám pro srovnání, že nerealizované ztráty bank dosahují 517 miliard dolarů.
Tohle číslo vám ale patrně stále mnoho neřekne, a tak vám jeho rozměr vysvětlím jinak. Pamatujete si na rok 2008 a jeho provar s hypotékami na residenční nemovitosti, že? Tak vězte, že tehdy se srovnatelné účetní nerealizované ztráty bankovního sektoru pohybovaly do 75 miliard. Tak už začíná být jasnější, v čem spočívá ten hlavní problém…?
Teď si asi říkáte: Jak je ale možné, že se to dosud neprovalilo?! Odpověď je jednoduchá: Klienti si dosud nechtějí vybírat své peníze z bank. A proč si je nechtějí vybírat? Protože se cítí relativně bohatí, peníze jim nechybí. A proč jim nechybí? Protože Bidenova administrativa před volbami hospodaří s rekordním rozpočtovým schodkem kolem 6 % HDP a tiskne tak nové nekryté peníze a sype je do oběhu, aby udržela iluzi zdánlivého bohatství. Je skutečně jen zdánlivé, protože poprvé od roku 2008 americké domácnosti reálně chudnou.
A současně tyhle vytištěné peníze zvyšují inflaci, vysoká inflace nedovoluje snížit úrokové sazby, a vysoké úrokové sazby dál prohlubují nerealizované ztráty bank.
Otázka nezní, jestli to bouchne, ale kdy to bouchne.
autor článku
Markéta Šichtařová je česká ekonómka, blogerka, a autorka populárnych kníh najmä z oblastí ekonomiky a finančných trhov ako napríklad Do důchodu s plnou kapsou alebo Jak nepřijít o peníze.
